Zdravý životní styl za každou cenu?
Zdravím!
Po dlouhé době mě opět chytla nálada na psaní a to hned s tématem, které je kolem mě docela aktuální. Mám kolem sebe spoustu lidí co nejsou spokojeni se svým vzhledem, částečně se to týká i mě možná i vás. Řešení? Dieta, cvičení, hladovění.. Člověk v takové situaci zkusí ledasco, ale jediné možné řešení je podle mě od základu změnit styl života, způsob stravování a přístup k pohybu.
Nemám zrovna 80 kilo na svých 180 cm výšky, mám méně a to naprosto přirozeně, proto si možná říkáte, že tu vůbec nemám co vypravovat jak těžké to je změnit svoji postavu ke svému ideálu a podobně, omyl. 3 roky zpátky jsem byla dítě bez pohybu, zkoušela jsem cokoliv, ale u žádného pravidelného aktivního pohybu jsem nezůstala, byla jsem pořád hubená a vysoká, jedla jsem co jsem chtěla a mé spalování fungovalo jako švýcarské hodinky, poté ale přišly problémy se zády a ty mě donutily cvičit a najednou sem byla se svoji postavou spokojena až na ty záda, musela jsem na operaci. Před každou operací vám vyprázdní žaludek a následně další dny nemůžete jíst. Dříve jsem byla s prominutím rozežrané dítě, po operaci to u mě však byla týdenní hladovka, žaludek se mi stáhl a i přes všechny McDonaldy a Milka čokolády, které mi mamka vozila do nemocnice jsem se nemohla přemoct pořádně se najíst. Zůstalo mi to další dva měsíce kdy jsem jedla max. 3x denně. Když mi pak i učitelka ve škole řekla "Denisko vypadáš hrozně" došlo mi, že se mnou není něco v pořádku. Po operaci jsem samozřejmě dál cvičila a na chvíli zkusila i zdravou stravu, omezit limonády a pít jen vodu a čaje. Věřte nebo ne, já se sebou byla spokojena (až na malá prsa která mě trápí do dnes a širokou pánev, s geny kolikrát opravdu nic moc nezmůžeme) jenomže v naší rodině stále převládá heslo "budeš jíst to co je" a i kdyby se mamka rozhodla jet zdravý životní styl se mnou, pořád je tu můj nenasytný bratr a pořádný kus chlapa táta, tudíž vždycky doma budou nějaké ty nezdravé potraviny, které na mě budou číhat, když nebudu vědět co sníst a pořád se budou kupovat, protože jak říká můj brácha "co je nezdravý je dobrý". Spousta lidí se ale třeba o něco takového snaží i když jim to nechutná, nebo celkově tento styl nelichotí.
A to je právě to o čem bych chtěla mluvit. Mně například zdravá strava nevadí, naopak vyhledávám to. Malá vsuvka: po roce pití jen vody a občas čaje jsem se napila Coca coly a myslela jsem, že to semnou sekne a po týdnu jsem si koupila 2l Coca coly přepila se toho a už to zas nevyhledávám :D
Po dlouhé době mě opět chytla nálada na psaní a to hned s tématem, které je kolem mě docela aktuální. Mám kolem sebe spoustu lidí co nejsou spokojeni se svým vzhledem, částečně se to týká i mě možná i vás. Řešení? Dieta, cvičení, hladovění.. Člověk v takové situaci zkusí ledasco, ale jediné možné řešení je podle mě od základu změnit styl života, způsob stravování a přístup k pohybu.
Nemám zrovna 80 kilo na svých 180 cm výšky, mám méně a to naprosto přirozeně, proto si možná říkáte, že tu vůbec nemám co vypravovat jak těžké to je změnit svoji postavu ke svému ideálu a podobně, omyl. 3 roky zpátky jsem byla dítě bez pohybu, zkoušela jsem cokoliv, ale u žádného pravidelného aktivního pohybu jsem nezůstala, byla jsem pořád hubená a vysoká, jedla jsem co jsem chtěla a mé spalování fungovalo jako švýcarské hodinky, poté ale přišly problémy se zády a ty mě donutily cvičit a najednou sem byla se svoji postavou spokojena až na ty záda, musela jsem na operaci. Před každou operací vám vyprázdní žaludek a následně další dny nemůžete jíst. Dříve jsem byla s prominutím rozežrané dítě, po operaci to u mě však byla týdenní hladovka, žaludek se mi stáhl a i přes všechny McDonaldy a Milka čokolády, které mi mamka vozila do nemocnice jsem se nemohla přemoct pořádně se najíst. Zůstalo mi to další dva měsíce kdy jsem jedla max. 3x denně. Když mi pak i učitelka ve škole řekla "Denisko vypadáš hrozně" došlo mi, že se mnou není něco v pořádku. Po operaci jsem samozřejmě dál cvičila a na chvíli zkusila i zdravou stravu, omezit limonády a pít jen vodu a čaje. Věřte nebo ne, já se sebou byla spokojena (až na malá prsa která mě trápí do dnes a širokou pánev, s geny kolikrát opravdu nic moc nezmůžeme) jenomže v naší rodině stále převládá heslo "budeš jíst to co je" a i kdyby se mamka rozhodla jet zdravý životní styl se mnou, pořád je tu můj nenasytný bratr a pořádný kus chlapa táta, tudíž vždycky doma budou nějaké ty nezdravé potraviny, které na mě budou číhat, když nebudu vědět co sníst a pořád se budou kupovat, protože jak říká můj brácha "co je nezdravý je dobrý". Spousta lidí se ale třeba o něco takového snaží i když jim to nechutná, nebo celkově tento styl nelichotí.
A to je právě to o čem bych chtěla mluvit. Mně například zdravá strava nevadí, naopak vyhledávám to. Malá vsuvka: po roce pití jen vody a občas čaje jsem se napila Coca coly a myslela jsem, že to semnou sekne a po týdnu jsem si koupila 2l Coca coly přepila se toho a už to zas nevyhledávám :D
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky
(
Atom
)